zahlavi06.jpg
logo08 kopie1-maličký.png
Tady nejsou vtipy.

Tohle je egomasírující stránka s amatérskými filmy a literaturou Rosany Zvelebilové.

Pro vtipy táhněte zpátky na Facebook!
facebookcom01.png

Vejžblebt 02 - Miláčkové jdou do světa

Seáč01.jpg
6. 1. 2021

Včera jsem poslala svoje miláčky do světa. Sice do maličkého světa dvou bet a nakladatele na redakci, ale už se mi stýská. Jako fakt hodně. Vyletěli z hnízda, pusinky moje, a já jim držím palce, aby v malém zkušebním světíčku obstáli.
K napsání příspěvku na blog o svých vlastních pocitech mě vlastně inspirovala Andrea Čekanová s jejím článkem:
Než vám nakladatel odpoví aneb Čekanová čeká.

 
Včera, 5. 1. 2021 jsem předala Bedny dvěma betám (Lenka Novotná a Pavel Kantner) a nakladateli Igorovi Indruchovi k redakci. Jedna z jeho prvotních reakcí byla:
 
dopiči.png
No, samozřejmě jsem se vyděsila, že to bude hrůza a do konce svých dní budu muset Bedny upravovat. Nemyslel to tak, spíš si potřeboval najít systém, jak se v dokumentu vyznat.
Naprosto chápu paní Čekanovou a i všechny autory, kteří poslali svoje dílo do světa. To čekání na první reakce je peklo. Ona ve svém článku zmiňuje, že zažívá efekty "Motýle", "Jehova" a "Palačinka". Je to vcelku zajímavé pojetí.
S Motýlema nemám problém. Naopak - psala bych a psala, až bych brečela. Už jsem udělala 2 příspěvky na blog, příspěvek o povídce Murie, frčím na Facebooku a tak.
Jehova se na mě podepisuje už víc. Koukám, co mi kdo na dílko napíše. Sleduju messenger od Igora, Lenky i Pavla. Je mi jasné, že toho za 24 hodin nebo kolik moc nepřečetli, ale jsem jako na trní.
Palačinka u mě moc nefunguje, i když bych si dala palačinky, to jo.

Proč se mi tohle ale děje? V přechozím příspěvku na blogu píši o tom, jak se postavy i příběh vyvíjel. (
Vejžblebt 01 - Historie Beden). Jenomže za poslední půlrok jsem si se sráčem a Zbořilovou užila hodně. I s dalšími. A za poslední měsíc a kousek (řekněme od 22. 11. 2020 do 5. 1. 2021) jsem hodně, ale fakt hodně, intenzivně na textu pracovala. Promýšlela jsem každou scénu, každý dialog i každé slovíčko. A vlastně každou chvíli. Když jsem šla na čouda v práci. Když jsem tiskla písemky. Když jsem šla na WC. Když jsem řídila... O Vánocích jsem měla totální absťák, kdy jsem promýšlela, všechno se mi hromadilo v kebuli, a nemohla jsem psát. To bylo peklo. No a včera jsem pustila miláčky moje do světa. Vytvořila jsem si ke sráčovi i Zbořilové takový vztah, že mám pocit, jako by byli skuteční a teď vylétli z hnízda. Miluji je! Abych jim nekřivdila, miluji i Hermana, Červenkovou, Olsson, Ondřejku, Lustiga, Dostála, Kincla, Pawelce, Vantucha, Bajera... A i toho fotra a i Zdeňka. A i no-name žoldáky a další komparzisty.
Jo, je tam hafo lidí a všichni jsou prohnilí šmejdi. Jsou zlí, uplácejí, mluví sprostě a trápí ostatní lidi. Ale všichni mají nějaký příběh a svoje důvody. Doufala jsem, že když všechny tyhle svoje miláčky pošlu pryč, budu mít klid. Hlava se mi vyčistí a nechám to být. Nah. Ani prd. Furt nad tím dumám, furt se mi to tam mele a scény se mi v hlavě přehrávají samy přesně tak, jak jsem je napsala. Hraje mi to tam jako film a pouští se random v různých místech furt dokola.

Ale říkám si, jestli to stojí za to. Jsem tím posedlá, žiji tím a poslední cca měsíc neřeším prakticky nic jiného. Ocení to někdo? Bude to někdo číst? Bude to teda někdo pálit v těch kamnech?
Bez názvu-4.png
Malý SPOILER ALERT!
Postavy06.png
Postavy05.png
Postavy02.png
Postavy01.png
Postavy04.png
Postavy03.png
06.01.2021 21:54:32
fws5dg
03.png
05-65-80-maly.jpg
02.png
Nehledejte v tom význam, jenom jsem dala do zápatí random obrázky.
Titulka-Bedny-10_upraveno-mini.jpg
11.jpg
potvrzeni0320172-01.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one